Otázky a odpovědi
Na tomto místě můžete najít nejčastěji kladené dotazy k jednotlivým programům.
Jestliže zde nenajdete váš dotaz, volejte bezplatnou informační linku 800 800 777 nebo pište na e-mail: programy@czechinvest.org.
Poznámka: Odkazy na jednotlivé body Pravidel pro výběr dodavatelů uvedené v FAQ dotazech se vztahují k verzi platné od 1. 9. 2012.
Kategorie otázek:
- všechny kategorie
- Program Inovace - Inovační projekty
- Program Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví
- Program Spolupráce
- Program Prosperita
- Program Rozvoj
- Program Nemovitosti
CBA - Analýza nákladů a přínosů
11) Projekty, v rámci kterých dochází k úsporám energií
Do výnosů projektu vyplňuje žadatel úsporu energie dle energetického posudku, tedy o kolik se sníží náklady na energie oproti dosavadnímu stavu.
Do výnosů projektu lze vedle úspor energie dále započítat následující:
- částku uspořenou v budoucích jednotlivých letech za pronájem vyhovujících prostor, a to od doby, kdy např. stávající budovu z technických důvodů již nebude možné využívat,
- provoz, který po dokončení projektu bude probíhat v budově, a který by zde bez realizace projektu probíhat nemohl (nutné zahrnout výnosy i náklady takového provozu),
- předpokládané příjmy z prodeje stávající technologie, která bude nahrazena novou; příjem z prodeje stávající technologie je nutné snížit o účetní zůstatkovou hodnotu, protože ta nemůže být považována za výnos projektu, ale jde o vrácení prostředků investovaných v minulosti do jiného projektu.
Tabulka „Rozdílová varianta provozních nákladů“ bude obsahovat pouze náklady nad rámec dosavadních nákladů (např. nákladové úroky, údržbu zařízení apod.). Pokud se ale rozhodnete z důvodu větší přehlednosti vyplňovat Nulovou a Investiční variantu (spotřeba energie bude v nákladech), úspora bude vyjádřena jako záporná hodnota v řádku Provozní náklady.
12) Projekty týkající se nemovitostí
Pokud projekt generuje úsporu provozních nákladů, bude uvedena s kladným znaménkem jako provozní výnos. Jako provozní výnos je možné použít i výnosy z činnosti, která bude v nemovitosti probíhat. Lze zahrnout i navýšení tržeb, pokud je důvodem např. větší skladovací prostor. Dalším příkladem je uvést jako výnos úsporu z placení nájemného za dosud využívaný sklad.
13) Zůstatková hodnota
Záložka Zůstatková hodnota (ZH) se použije vždy jen v případě, že aktivum bude používáno (a příp. následně prodáno) po dobu delší, než je horní hranice referenčního období.
Vyplněním záložky ZH bude vyplněná hodnota zahrnuta do peněžních toků jako příjem posledního roku ref. období. Doporučený způsob, jak se dopočítat likvidační hodnoty aktiva, která bude zohledněna při stanovení prodejní ceny, je pomocí účetních odpisů. Prodejní cena je čistým příjmem plynoucím z investice, proto patří do ZH. Likvidační hodnota ale nebude počítána z pořizovací ceny (PC) snížené o dotaci (jako v účetnictví), protože při stanovení prodejní ceny se také nevychází ze snížené PC.
Před prodejem ale může být aktivum normálně používáno, čistý příjem (výnosy-náklady) bude rovněž zahrnut do ZH.
ZH může být rozepsána do jednotlivých let (vlastní výpočet ZH - ne) nebo vyjádřena jako součet diskontovaných příjmů (vlastní výpočet ZH - ano). Žadatel uvede poznámku o diskontování do kolonky Způsob výpočtu.
Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty ANO
- V tomto případě žadatel do záložky zůstatkové hodnoty vyplní diskontovanou hodnotu všech výnosů z dané investice po skončení referenčního období a do kolonky „způsob výpočtu“ uvede, že se jedná o diskontovanou hodnotu.
Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty NE (doporučená varianta)
- V tomto případě je třeba využít maximální délku referenčního období pro vyplnění všech výnosů a nákladů. Čistý peněžní tok, který projekt přinese v jednotlivých letech po konci referenčního období, vyplní žadatel do jednotlivých sloupců, kde 1. rok na záložce Zůstatková hodnota odpovídá 1. roku po skončení referenčnímu období (např. u referenčního období 15 let odpovídá 1. rok na záložce Zůstatková hodnota 16. roku). V této variantě systém sám provede diskontování položek.
Teoretický příklad: Pořízení nemovitosti za 10 mil. Kč, životnost nemovitosti se odhaduje na 20 let – úč. odepisování 20 let. Na konci 17. roku bude dle plánu nemovitost prodána. Účetní odpis je 500.000 ročně. Prodejní cena nemovitosti je (např. na základě zůst. hodnoty) je odhadována na 1.500.000. Čistý každoroční zisk z provozu v letech 16 a 17 je 250.000.
ZH = diskontovaná hodnota 250.000 + diskontovaná hodnota 250.000 + diskontovaná hodnota 1.500.000.
14) Financování provozní ztráty
Do provozních příjmů byla přidána položka Financování provozní ztráty. Vyplněním dodatečných finančních zdrojů do této položky dosáhne žadatel toho, že se na záložce Udržitelnost pro FA změní ukazatel „udržitelnost“ z Ne (křížek) na Ano (fajfka). Tato položka ale nevstupuje do hodnocení CBA.
15) Ekonomická analýza při hodnocení CBA
Ekonomická analýza, pokud je u projektu počítána, má při hodnocení přednost před Finanční analýzou.
16) Zařazení položek do investičních nákladů
Může se stát, že pro některé pořizované investice neexistuje odpovídající položka v tabulce Investiční náklady. Např. v případě pořízení softwaru je možné takový investiční výdaj zařadit do položky HW a sítě. Zařazení nemá vliv na výpočet ukazatelů.
17) Hodnocení příliš ziskových projektů
Pokud je projekt dostatečně rentabilní sám o sobě bez započtení dotace, bude tato skutečnost hodnocena negativně v komentáři, který je podkladem pro další hodnocení.
18) Projekt vs. Investice
Pro účely CBA nazýváme „projektem“ nejen dobu realizace + udržitelnost, ale provozování do konce životnosti aktiva, tyto pojmy jsou pro nás synonyma.
Rozlišujeme v zásadě 2 fáze projektu: realizace (výstavba budovy, pořízení stroje apod.) a provozování.
19) Nejčastější chyby v CBA
Mezi nejčastější chyby žadatelů při vyplňování CBA patří následující:
- započítání splátky jistiny úvěru do finančních nákladů (patří sem pouze úroky, pojištění majetku apod.),
- použití záložky Zůstatková hodnota, aniž byla využita maximální délka referenčního období daná sektorem pro referenční období,
- v prvním roce nejsou uvedeny žádné investiční ani provozní náklady nebo provozní výnosy – selhává výpočet některých ukazatelů,
- částky v CBA (např. výše dotace) neodpovídají částkám v rozpočtu projektu.
Povinná publicita projektu
Jakými dokumenty se mám řídit?
Povinnou publicitu projektu v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) upravují dokumenty Pravidla způsobilosti a publicity - obecná část a Manuál jednotného vizuálního stylu (Manuál JVS), které jsou dostupné v sekci Společné přílohy dotačních programů OP PIK. Pravidla způsobilosti a publicity – obecná část definuje povinné nástroje publicity v OP PIK a jejich podmínky, Manuál JVS potom stanovuje požadavky na znak a logo EU, operačních programů a povinné nástroje publicity.
Povinnou publicitu pro program Marketing dále upřesňuje příloha Pravidla pro žadatele a příjemce – zvláštní část příslušné výzvy.