Financování klastrů
Přístup k financování klastrových iniciativ není ve světě jednotný a vychází z podmínek dané lokality nebo sektoru. Nicméně v obecné rovině ve světě existují v zásadě 3 základní modely financování klastrových iniciativ.
Soukromý sektor
Klastr je financován klastrovými firmami, kde obvykle jeden nebo několik vůdčích podniků - lídrů - využívá klastrové iniciativy k organizaci a optimalizaci svého dodavatelského řetězce. Ke konkurenci a spolupráci s výslednými inovačními efekty dochází na úrovni subdodavatelské báze. Typickým příkladem tohoto modelu jsou klastry automobilového průmyslu.
Soukromý a veřejný sektor
Iniciátorem klastrové iniciativy může být soukromý i veřejný sektor zároveň a na jejím financování se oba účastníci podílejí. Veřejný sektor se angažuje tehdy, když vidí v podpoře klastrů nástroj k rozvoji regionální průmyslové dynamiky. Může se jednat o nejrůznější modely společného financování s využitím strukturálních fondů, regionálních a státních rozpočtů formou grantových schémat a programů, které vyžaduje spolufinancování klastrových firem.
Veřejný sektor
Tento model je spíš vzácnější, ale v některých případech (u nových strategicky významných sektorů např. biotechnologie, optoelektronika, apod.) může být iniciátorem veřejný sektor, tj. centrální nebo regionální vláda.
Hlavní zdroje financování klastrových iniciativ podle roku zahájení
Zdroj: Global Cluster Initiative Survey, 2003
V České republice představují strukturální fondy EU nejdůležitější složku financování klastrů, jak z hlediska vlastní činnosti klastrových iniciativ, tak dalších projektů založené organizační jednotky klastru.
V rámci strukturálních fondů je nejdůležitějším finančním zdrojem pro klastry a klastrové iniciativy Operační program Podnikání a inovace, konkrétně program Spolupráce - Klastry.
