Naši podnikatelé jsou velmi přizpůsobiví

Česká republika je stále atraktivnější pro investiční projekty s vyšší přidanou hodnotou

Řadu let ČR patřila a stále patří k vyhledávaným evropským teritoriím pro investory. Jak jsme si ve sféře investic vedli vloni? A jak obstojíme letos, na prahu ekonomicky složitého období? Na otázky Technického týdeníku odpovídá generální ředitel CzechInvestu Ing. Miroslav Křížek, Ph. D.

CzechInvest má mnoho našich podnikatelských subjektů v paměti jako hrdého ohlašovatele spirály nových investičních projektů. Jak se v poslední době formuje zájem zahraničních i domácích investorů o podnikání s podporou CzechInvestu? Neomezuje se portfolio nových investic jen na tradiční obory, zejména na automobilový či strojírenský průmysl? Které perspektivní high-tech obory by měly dotyčnou škálu rozšířit?

Portfolio nově příchozích investičních projektů se poslední dobou značně rozrůstá o projekty směřující k nanotechnologiím a čistým technologiím. Napříč sektory je citelný nárůst projektů s vyšší přidanou hodnotou, zejména v oblasti výzkumu a vývoje. A to nejen z pohledu nových investic, ale zejména reinvestic už etablovaných zahraničních firem do výrobně přidružených výzkumně-vývojových činností. Dalším sektorem, který stojí za zmínku, je určitě letectví. Česká republika vyniká především ve výzkumu, a může tak úspěšně konkurovat evropským leteckým velmocím.

Dlouhé roky připravujete a vyhodnocujete nejlepší programy pro podnikání v ČR. Jak vypadá bilance roku 2011? Co v něm nejvíce napomohlo tuzemským malým a středním podnikům?

Co se týká proplacených dotací, rok 2011 byl velmi úspěšný. Na účty žadatelů o dotace šlo 10 mld. Kč. To představuje v programovacím období 2007-2013 zatím nejvíce. Celkově se objem proplacených dotací dostal na částku 25 mld. Kč a zájem ze strany podnikatelů o tento program stále trvá. Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jsme se vloni zaměřili na odstraňování administrativních překážek. Cílem bylo ulehčit podnikatelům celý administrativní proces a získání dotace. Došlo k upřesnění některých pravidel a k vytvoření přehledných příruček, jak postupovat v jednotlivých fázích. Celý proces předkládání žádostí o dotaci se tak zefektivnil a vyřizování žádostí se zrychlilo.

Naše vláda přijala ucelený program na podporu konkurenceschopnosti českých průmyslových podniků. Jaké jsou z vašeho pohledu první zkušenosti z jeho realizace? Bude jej zapotřebí v roce 2012 inovovat? A pokud ano, tak v kterých oblastech či nástrojích?

Česká republika je stále atraktivnější pro investiční projekty s vyšší přidanou hodnotou. Čerpání eurodotací je rychlejší a intenzivnější. Podnikatelé se nebojí vstupovat do nových projektů a rozvíjejí svůj business. Zkušenosti mám tedy pozitivní. Prognózy na rok 2012 sice nejsou optimistické, ale právě zavedení strategie konkurenceschopnosti dokazuje, že Česká republika je na budoucnost dobře připravena. Strategie pokrývá období do roku 2020. Je tedy nastavena tak, abychom mohli pružněji reagovat na konkrétní změny ekonomického vývoje a lépe čelit případným problémům.

Při našich návštěvách v podnicích se nezřídka setkáváme se skeptickými názory, že stát jednou rukou (mj. i štědře dotovanými aktivitami po linii CzechInvestu) naší ekonomice pomáhá a vzápětí její konkurenceschopnost oproti zahraničním firmám sráží příliš drahými surovinovými a zejména energetickými vstupy. Existuje z tohoto začarovaného kruhu východisko?

Každá země má specifické podnikatelské prostředí, které představuje pro jeho účastníky oproti firmám v zahraničí určité výhody i nevýhody. CzechInvest se snaží dále rozvíjet pozitivní stránky podnikání v České republice a řešit (příp. i mírnit) dopady negativních. Naši podnikatelé jsou navíc velice přizpůsobiví. Kupříkladu zájem o podporu v oblasti snížení energetické náročnosti výroby a využívání alternativních zdrojů, o kterou byl v rámci operačního programu Podnikání a inovace v loňském roce velký zájem, dokazuje jejich variabilitu a umění přeměnit své slabiny v silné stránky.

Pokud se má česká ekonomika v příštím období znovu začít rozvíjet, neobejde se bez propracované a cílevědomé podpory výzkumu a vý voje a inovační politiky firem. Které nástroje se vám k tomu jeví jako nejpříhodnější?

Výzkum, vývoj a inovační politiku firem je třeba podpořit zejména dostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů. Zároveň by určitě pomohlo těsnější propojení s konečným trhem, tedy s finálním spotřebitelem.

V ČR existuje řada pozoruhodných technologických center. Nakolik jste spokojeni s jejich reálně dosaženými výsledky při vývoji a inovaci high-tech produkce, zejména na úrovni malých a středních podniků? Co bude na tomto úseku zapotřebí zlepšit?

Ano, objektů označovaných jako technologická centra je po České republice vskutku hodně. Není ale mnoho těch, které poskytují opravdu kvalitní zázemí. Problémů je v této souvislosti ví ce: fungování omezené na regionální úroveň nebo nedostatečně kvalifikovaný servis technologických center. Možnosti ke zlepšení jsou zejména v redukci jejich počtu ve prospěch těch kvalitních a v dostatečné kvalifikaci jejich obsluhy.

Podniková sféra opakovaně poukazuje na fakt, že zejména na prahu II. vlny krize u nás opět vzroste nezaměstnanost a že nepostačí pouze vytvářet nová pracovní místa. Podniky potřebují pomoc při přípravě některých specializovaných dělnických profesí a při rozšíření dostupných kvót vysoce erudovaných specialistů v krajích. Jste jim v tom schopni razantněji napomoci?

Rozvoj a koordinace kvalifikované pracovní síly jsou jedním z cílů naší strategie Nový CzechInvest. Snažíme se především sladit poptávku a nabídku určitých profesí. Na jedné straně je tu nedostatek především technicky vzdělaných lidí, na druhé přebytek těch, pro které je obtížné se na trhu práce uplatnit. Oslovujeme proto studenty přímo na středních a vysokých školách a lákáme je do perspektivních oborů. Už dávno neplatí, že technické obory jsou špinavou prací. Dnes je představují čisté provozy, bez prachu a hluku, kde je možné se realizovat, a přitom dostat dobře zaplaceno.