Dotace formou půjček budou hrát větší roli
25.1.2013 | OBCHOD & FINANCE | Rozhovor s Petrem Očkem, dočasně pověřeným ředitelem agentury CzechInvest, o končícím programovém období i situaci v agentuře.
Snažíme se realokovat zbylé peníze, abychom mohli v roce 2013 vyhlásit ještě jednu dotační výzvu, říká Petr Očko, ředitel sekce fondů EU na MPO, který je v současnosti také pověřený řízením agentury CzechInvest.
- CzechInvest vedete sice jen dočasně, ovšem ta doba není nijak omezená. Znamená to, že se kromě provozních záležitostí staráte i o ideové pojetí, kam by měl CzechInvest směřovat?
Moje aktuální pověření je dočasného charakteru, ale určitě to neznamená, že bychom se nezabývali koncepcí CzechInvestu. Už jen z toho titulu, že jsem pořád na ministerstvu průmyslu a obchodu a toto ministerstvo je nadřízeno CzechInvestu, řešíme další směřování agentury. Kromě provozních věcí proto připravujeme aktualizaci strategie Nový CzechInvest, která byla schválena v minulosti. Už se začíná implementovat, ale je pravdou, že si momentálně zaslouží revizi. Kolegové na ní pracují velmi intenzivně a myslím si, že máme velký potenciál dát agentuře nový drive. Navíc teď připravujeme kroky ke sloučení s agenturou CzechTrade, které se plánuje. Podpora investic a podpora exportu mají svá specifika, ale jsou zde i synergie. Výhodou je také sdílení databází, kontaktů a lidských zdrojů. Pozitivem je rovněž větší napojení CzechInvestu na síť zahraničních zastoupení. Ta byla převedena přímo pod MPO, dnes jsou tedy součástí sjednocené sítě ministerstva průmyslu a obchodu. Aktuálně dolaďujeme formu spolupráce CzechInvestu se zahraničními zastoupeními tak, aby podporovala investice. Z pozice CzechInvestu to proto beru tak, že původně měla agentura šest zastoupení, která v zahraničí lákala investory, a v budoucnu jich bude moct využít až 70. To jsou hlavní pozitiva.
- Názorů na to, co by měla agentura CzechInvest dělat, je hodně. A i databáze projektů ukazuje, že dříve se soustředila spíše na zahraniční investory a časem začala stále více preferovat pomoc tuzemským podnikatelům. Na co se budete soustředit v budoucnu?
Pokud dojde ke sloučení agentur, což je velmi pravděpodobné, tak se sloučená agentura bude starat jak o lákání investic do České republiky, tak o podporu českých firem v zahraničí. Na tomto místě musím také zdůraznit, že CzechInvest zprostředkovává nejenom zahraniční ale i české investice. To znamená, že podporujeme i české firmy. Budeme se tedy soustředit na větší podporu investic v České republice a zároveň budeme firmy dostávat na zahraniční trhy. Když se totiž podíváte na top 50 nebo 20 investorů v České republice, tak naprostá většina z nich patří i mezi top exportéry. Takže firmy, které podporujeme z hlediska investic, zároveň podporuje CzechTrade na zahraničních trzích. Proto také dává smysl, aby se agentury spojily.
- Na kolik se ještě rozdělí síly mezi lákání zahraničních investorů a podpora investic od tuzemských firem?
Tak, jako to děláme teď, ani do budoucna nebudeme upřednostňovat zahraniční nebo tuzemské investory. Nová zahraniční investice je pro Českou republiku stejným přínosem jako expanze stávajícího investora, kterým může být česká i zahraniční firma. Nová pracovní místa a příležitosti pro tuzemské dodavatele jsou samozřejmě velice důležité. Primární snahou CzechInvestu ale je, aby tyto investice byly dlouhodobé a kvalitní, měly pro Českou republiku nějakou přidanou hodnotu.
-
Máte nějaké signály, kdy vás nahradí nový regulérní ředitel CzechInvestu?
Rozhodnutí v této věci je v kompetenci ministra průmyslu a obchodu. Pravděpodobně to ale bude v blízké době.
- Bude se CzechInvest také zaměřovat na fakt, že podnikatelé se dotací v podstatě bojí a myslí si, že jsou jen pro vyvolené a úplatkáře? Třeba tím, že udělá řízení transparentnější?
Jsem přesvědčený o tom, že náš Operační program Podnikání a inovace je transparentní a nezávislý. Hodnocení a schvalování žádostí o dotace je několikastupňové a o konečném verdiktu nemůže rozhodnout jeden člověk. O všech rozhodnutích jsou záznamy, každý si může zjistit, kdo s jakým projektem a jak nakládal. Případy, kdy bylo nějaké podezření, jsme prověřili a nenašli jsme žádný důkaz, že tomu tak bylo. Stále ale pracujeme na optimalizaci programu. Jednak chceme, aby byly procesy ještě jednodušší, i když nějaká administrativa tu bude stále, a hledáme také cesty, jak celý proces udělat ještě transparentnější. Snažíme se být také vstřícní k podnikatelům, což myslím oceňují. Víme, že evropské fondy nejsou jednoduché, systém podávání žádostí v rámci Operačního programu Podnikání a inovace o dotace je proto maximálně elektronizovaný. Od roku 2007 jsme podpořili více než 8000 projektů. Naprostá většina z nich jsou výborné inovační projekty, které firmám pomáhají. Je to velké množství velmi pozitivních příkladů, a proto mě mrzí, že image fondů je taková, jak říkáte. Protože je to pozitivní téma.
-
Ovšem podnikatelé nejdou přímo za agenturou, ale raději jdou za firmou, která se na dotace specializuje. Není to zbytečný článek v řetězci?
Evropské dotace mají svá pravidla, a proto je dobré si nechat poradit. CzechInvest i ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží maximálně konzultovat projekty přímo s žadateli. Každý má možnost zkonzultovat v podstatě cokoli. Máme regionální kanceláře, kde jsou velmi ochotní kolegové. Agentura ale samozřejmě nemůže za podnikatele žádost o dotaci napsat. Je to pak jejich volba, jestli si ji napíšou sami nebo zvolí poradenskou agenturu. Pokud firma podává jeden jediný projekt za celou svoji historii, tak logicky nemá odborníka na evropské fondy, protože by se jí to nevyplatilo. Najme si proto radši někoho, kdo tomu rozumí. Poradenství má svůj smysl, ale není to povinnost.
- Rok 2013 je posledním rokem současného dotačního období. Většina prostředků už je vyčerpána. Znamená to, že rok 2013 bude z pohledu dotací plonkový?
Máte pravdu, že už nám dobíhají poslední výzvy. Z určitého pohledu je to dobrá zpráva, protože máme schváleno téměř 100 procent prostředků. Funguje to totiž tak, že pokud je nevyčerpáte do určitého data, tak o ty peníze přijde celá Česká republika. V roce 2013 se ale jenom složitě dostaneme k tomu, abychom vypsali nějakou novou výzvu. To je trošku problém. Snažíme se ho ale řešit a v rámci našeho operačního programu nějaké peníze realokovat. Stává se, že některé projekty odpadnou nebo nejsou vyplacené v plné výši. Tyto peníze se snažíme stáhnout do jednoho z programů tak, aby vznikla relativně větší hromada peněz, u které by dávalo smysl vypisovat výzvu. Vypisovat výzvu na alokaci 50 milionů, kde by uspělo pět projektů a bylo by více naštvaných než podpořených, nemá význam. Teoreticky je ještě možné, že by se realokovaly peníze z jiného operačního programu než je OPPI. To je ale třeba dohodnout s Evropskou unií. Pokud to vyjde, jsme schopni peníze ještě efektivně využít. Třetí možností, kterou je také dobré zmínit, je, že stále běží projekty, kde podnikatelé můžou podporu získat. Zmínil bych hlavně seed fond, tedy podporu ve formě rizikového kapitálu. Je to nová věc, která má začít na začátku roku 2013 fungovat. Jedná se o návratný finanční nástroj, tedy peníze, které se po čase vracejí. Tuto formu podpory nyní Evropská komise upřednostňuje.
-
To je ale nástroj vhodný převážně pro začínající podniky. Je na ně takto cílen?
Primárně je zaměřený na malé a začínající firmy. Seed fond je ušitý na míru českému problému, kdy se začínající firmy jen těžko dostávají k penězům. Banky jim buďto nepůjčí vůbec nebo jen s velkou spoluúčastí. Seed fond jim má pomáhat rozložit riziko. Věříme, že to bude mít motivační účinek a více peněz půjde na dobré start-upy. Vkládáme do toho velké naděje. Jedná se zatím o pilotní projekt, ale už si připravujeme nástroje, které budou fungovat po roce 2014.
- Říkal jste, že Evropská komise žádá, aby se ve větší míře využívaly návratné finanční nástroje. Jde to nějak specifikovat?
Ani Evropská komise nemá schváleny všechny metodiky a nařízení, podle kterých se prostředky budou rozdělovat. Takže nevíme, kolik budeme mít k dispozici peněz. Víme ale, na jaké prioritní oblasti mají být tyto nástroje použity. V příštím programovacím období má jít na návratné finanční nástroje kolem 10 až 30 procent prostředků. V současnosti je to okolo tří až pěti procent.