ČR mezi absolutními lídry střední a východní Evropy v přílivu investic do služeb

22.2.2010 | CzechInvest, Trast pro ekonomiku a společnost, Sario, ITDH, PAIIIZ | Výzkum: Visegrádská čtyřka láká 70 % všech investic do služeb do zemí střední a východní Evropy. Rekordmanem je ČR, Maďarsko a Polsko.

Česká republika patří mezi absolutní lídry v přílivu investic do obchodních služeb v zemích regionu střední a východní Evropy. Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko přitom společně přitáhnou plných 70 procent ze všech investic do obchodních služeb, které do regionu střední a východní Evropy zamíří. Rekordmanem v absolutních číslech je Polsko, v přepočtu na obyvatele mají vynikající výsledky Česko a Maďarsko. Vyplývá to z dlouhodobého výzkumu Trastu pro ekonomiku a společnost a britské univerzity Hertfordshire sponzorovaného Mezinárodním visegrádským fondem. Výsledky výzkumu, který je vůbec prvním svého druhu, autoři zveřejnili dnes.

„Službám patří stále významnější podíl na globálních přímých zahraničních investicích. Ještě na začátku devadesátých let tvořily asi polovinu všech přímých zahraničních investic, dnes už je to téměř 60 procent,“ říká Jan Drahokoupil, vedoucí výzkumného projektu. „To se projevuje i v zemích Visegradu. Od roku 2000 zamířilo do služeb 70 % veškerých zahraničních investic v České republice, 60 % v Polsku, 55 % v Maďarsku a 40 % na Slovensku.“

To potvrzují i statistiky agentury CzechInvest, která pomáhala s organizací závěrečné expertní diskuse nad výsledky výzkumu. „Čtyři z každých pěti nových investičních projektů, kterým jsme v loňském roce pomáhali, se věnovaly právě službám nebo výzkumu a vývoji,“ zdůrazňuje Stanislav Martínek, ředitel divize investic agentury CzechInvest. „Česká republika je atraktivní především díky kombinaci šikovných zaměstnanců, dobré infrastruktury a výhodné geografické polohy.“

„Hlavní motivací pro relokaci nebo založení mezinárodních center sdílených služeb v zemích Visegrádské čtyřky je podle výsledků výzkumu hlavně úspora nákladů. Důležitou roli hrají především mzdy zkušených pracovníků, investoři ale jednotlivé země posuzují komplexně podle poměru cena / kvalita. Tady má podle námi oslovených společností nejlepší výsledky Maďarsko spolu s Českem a Polskem. Náklady na práci ale v těchto zemích poměrně rychle rostou, což otevírá prostor Slovensku, ale i Rumunsku a Bulharsku. Právě Rumunsko a Bulharsko dnes totiž nejčastěji doplňují země Visegrádské čtyřky na seznamu zemí, mezi kterými se investoři rozhodují,“ vysvětluje Martina Fifeková, členka výzkumného týmu.

„Maďarsko je atraktivní právě díky velmi příznivému poměru mezi kvalitou a cenou,“ upozorňuje Miklós Csuhay, ředitel investičních projektů Agentury pro podporu investic a obchodu Maďarska. „Vysoce nadpoloviční část investic navíc tvoří reinvestice, což dokazuje kvalitu našeho podnikatelského prostředí. Trochu to vypadá tak, že kdo zatím není v Maďarsku, může se mezi zeměmi Visegrádské čtyřky rozmýšlet, kdo už v Maďarsku je, ani nepřemýšlí a expanduje právě tady.“

Marián Jánošík ze slovenské investiční agentury SARIO k tomu dodává: „Slovenská republika je atraktivní investiční destinací, o čemž svědčí i takřka denní poptávky a jednání s potenciálními investory, která se v SARIO uskutečňují. Investoři oceňují hlavně zavedení eura, transparentní daňový systém a kvalifikovanou pracovní sílu. Z pohledu předpokládaného hospodářského vývoje nám Mezinárodní měnový fond předpověděl nejvyšší růst v rámci eurozóny v hodnotě 3,7 procent a podobné předpoklady dávají i další respektované ekonomické instituce.“

Historický vývoj

Přechod od centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice znamenal na začátku devadesátých let ohromnou příležitost pro společnosti, které začaly přímo na vnitřním trhu jednotlivých zemí Visegrádské čtyřky nabízet dosud nedostupné služby potřebné pro obchod – bankovnictví, pojišťovnictví, právní a obchodní poradenství, audit. Až do přelomu tisíciletí, právě investice, které cílily výhradně na domácí trh, tvořily naprostou většinu nových investic do služeb.

Změna přišla až kolem roku 2000. „Tento zlom odráží globální trend, kdy mají na přímých zahraničních investicích stále větší podíl ty projekty, kde se společnost rozhodne jednotlivé části svého podnikání rozdělit podle funkce a následně je vyčlení z jednotlivých národních trhů, aby je pak zcentralizovala do jednoho velkého službového centra. Zatímco u předchozího typu investic rozhoduje pouze a jedině velikost domácího trhu, u tohoto druhu projektů je klíčová kvalita podnikatelského prostředí v té které zemi,“ upozorňuje Magdolna Sass, která měla na starosti maďarskou část výzkumu. „Je důležité zmínit, že samotnou existenci takových investic umožnil teprve až rozmach komunikačních technologií v posledních letech.“

„I tento typ investic ale v jednotlivých zemích prochází jasným vývojem,“ cituje závěry výzkumu Stanislav Kutáček, ředitel Trastu pro ekonomiku a společnost. „Investoři do nich nejdřív soustředí spíš jednodušší vnitřní služby, které také nevyžadují kontakt se zákazníkem – především finance a účetnictví. Teprve pak následující služby klientům a další náročnější oblasti s vyšší přidanou hodnotou. V Maďarsku, Polsku a na Slovensku jsou celkem rovnoměrně zastoupeny všechny oblasti podnikání, v České republice mají výrazně vyšší podíl než jinde informační technologie a vývoj software.“

Jen jedno procento trhu

Celkově ale sdíleným službám usídleným v zemích Visegrádské čtyřky nepatří víc než jedno procento globálního trhu. „To je trochu překvapivý výsledek, který vyvrací myšlenku, že by vznik těchto center jakkoli výrazně přesouval kvalifikovaná pracovní místa ze starých členských zemí do nových,“ dodává Sass. V celé Evropě je podle autorů studie kolem 1 400 až 1 500 center sdílených služeb. Z nich 150 až 180 funguje v zemích střední a východní Evropy, především v České republice, Maďarku a v Polsku, které zatím všechny přilákaly lehce přes 50 projektů každá.

„Právě to ale představuje ohromnou příležitost už do nejbližší budoucnosti,“ zdůrazňuje Stanislav Martínek. „Aktuální stav světové ekonomiky nutí společnosti hledat další možné úspory. Pokud se podíváme na cenu práce ve starých a nových členských zemích Evropské unie, pořád je rozdíl patrný. Přitom třeba v České republice platí, že rozdíl v kvalitě není žádný, což se pozitivně projeví na dalším přílivu investic.“

Příliv investic - střední a východní Evropa