Češi vypěstují novou chrupavku z buněk získaných z vaků po transplantaci kostní dřeně

11.11.2009 | CzechInvest, Nanomedic | Setkání špičkových českých vědců pořádané klastrem Nanomedic ve společnosti CPN představilo čerstvé výsledky výzkumu v biotechnologiích.

Nová chrupavka vypěstovaná z buněk získaných vypláchnutím odpadních vaků po transplantaci kostní dřeně – i to je jeden z úspěchů českých vědců představených dnes na akci klastru Nanomedic ve společnosti CPN v Dolní Dobrouči na Ústeckoorlicku.

„Tkáně pěstujeme na námi připravených matricích z kyseliny hyaluronové a máme s nimi vynikající výsledky. Buňkám, které do nich implantujeme, se v našich matricích daří a dokonce aktivně přetvářejí materiál na chrupavčitou tkáň,“ říká Jana Dvořáková, ze společnosti CPN.

„Medicína směruje k léčbě připravené přesně na míru každého konkrétního pacienta,“ vysvětluje Vladimír Velebný, ředitel společnosti CPN. „Kyselina hyaluronová, která je už všeobecně známá jako hlavní složka kosmetických krémů, kde vyhlazuje vrásky a zpomaluje stárnutí, má pro personalizované použití v medicíně celou řadu důležitých předpokladů. Umíme z ní připravit porézní matrice, které lze stejně dobře jako živými buňkami napustit třeba léčivými látkami, a dopravit je tak přímo na místo, kde mají působit.“

"Biotechnologie patří k elitním oborům České republiky," zdůrazňuje Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. "V současné době u nás podniká kolem 70 biotechnologických společností a jsou to právě výsledky výzkumu organizací, jako je Nanomedic, které podněcují vznik dalších a dalších."

Vůbec první mikrolátka

Vedle prostorových matric v CPN připravují z hyaluronu i nanovlákna pro medicínské použití. „Dnes už poměrně běžným postupem je možné získat přes sebe náhodně zpřeházená nanovlákna. Výrobní postup je takový, že elektrický náboj vytáhne z nabitého roztoku tenounké vlákno, které vystřelí proti elektrodě a volně na ní ulpívá. Kromě toho, že výsledek není směrově uspořádaný, bývají problémy s tím, že na vlákně zůstane trocha rozpouštědla z roztoku, takže se může stát, že namísto prostupné vrstvy vznikne spíš fólie,“ vysvětluje Marek Pokorný ze společnosti Contipro.

„My jsme tenhle postup zdokonalili – téměř se nám podařilo odstranit problém se „spékáním“ vláken a především je dovedeme uspořádat do jednoho směru. Teď experimentujeme s tím, abychom dostali pravidelnou mřížku,“ dodal Pokorný. „Tenhle postup je přesnější a pro použití v medicíně pro výrobu vláken z poměrně drahého materiálu hyaluronu je perfektní.“

„Tyto materiály před sebou mají obrovskou budoucnost,“ říká Ladislav Burgert z Oddělení syntetických polymerů,vláken a textilní chemie Univerzity Pardubice. Ten také na seminář přinesl vůbec první ručně utkaný kus látky z mikrovláken. „První prakticky použitelné materiály z hyaluronu jsou hotové. Teď je třeba zjistit, ve spojení s jakými látkami budou nejúčinnější.“